Byla jedna stará chalupa v Orlických horách, ve které jsme prožili kousek života. Už není stará ani naše, ale vracet se sem budeme vždycky rádi.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
A zase měsíc fuč
Nejradši mířím z práce rovnou domů a v domácích hadrech si to užívám doma. Teda alespoň ty poslední dny, kdy ve mně věčná tma a pohled na ho...
-
Ze záhonu na mě vykoukly květy čemeřice. Radost, jako bych vyhrála milion. Stejně jako když se zbarví nebe a já ho stihnu vyfotit dřív, ne... -
Jestli se chci někdy někam vrátit, pak je to tohle místo. Víkend strávený uprostřed ovocného sadu, kde ne lišky, ale ovečky dávají dobrou no... -
Asi tak. Hodně toho bylo. To abych se z toho přechodu z léta do plískanic (i z toho druhého) nezbláznila :)
Ani se nedivím, že vás to táhne zpátky.
OdpovědětVymazatDokážu si tam představit prázdninové bytí.
Eva
pěkné fotky, taky se ráda vracím....Sv.
OdpovědětVymazatMáš pekný vzťah s mamou:-)
OdpovědětVymazat♥
OdpovědětVymazatKatko, to je nádhera! Orlické hory mají TO něco...
OdpovědětVymazatPřeji hezké dny, Helena
TO teda mají :)
VymazatDíky za milou návštěvu!