S batohem na zádech, východním i západním pobřežím, vysoko v horách i dole ve vlnách Atlantiku. Občas náročně, občas nebezpečně, kolem levád i skrz desítky tunelů, přírodou, kde se tají dech a s výhledy, které stojí za všechnu tu dřinu.
Ještě pořád jsem tam, pořád se mi nechce zpátky, v hlavě lezu do kopců a z kopců, máchám se pod vodopády i v oceánu. Foťák mám zahlcený fotkami kalokvětů, hortenzií a monster, které si bují v kopcích a podél cest, Atlantikem, který jsme pozorovali pokaždé z jiné strany i horami, které dají člověku sice pořádně zabrat, ale pak ho odmění pocitem, který "se nedá vyprávět, ale musí se zažít".
A tak si sem teď postupně všechnu tu krásu uložím. A bude toho hodně, varuju předem. Vybrat z toho všeho "jen něco" mi totiž v tuhle chvíli přijde jako nadlidský výkon.
Boca da Encumeada 1 008 m.n. - Levada do Norte - Levada da Serra