Stihla jsem pár příjemných věcí, které mi dělají radost,
pár běžných, které jsou potřeba,
i tu jednu nepříjemnou, která si drze přišla a na půl měsíce mě odřízla od světa.
Jsem ráda, že končí, přiznávám, že tenhle měsíc mi k srdci nepřirostl.
Ale už konec brblání a vzhůru k lepším zítřkům. A taky trochu nadhledu. To bych si (a nám všem) v tomhle zvláštním čase přála hned po zdraví asi nejvíc…