Já se na to...

nemůžu koukat.

Venku jaro a oni si vymyslí tohle! Nejdřív rámus ze sbíječky, spát se v tom nedá, pak prach a binec, kam jen šlápneš. Teď už je to trochu lepší, takže se i trochu vyspím, ale stejně mi lezou na nervy, jak pořád něco on-line shánějí. To máte: lepidlo, štuk, cihly, perlinka, spárovačka, sifon, vana...  a krámy zavřený, že jo. :)

"Skorojaro"

Ještě ne. Ještě si za kamna vlezem.

Ale přivolávám ho, jak můžu!

Mlha přede mnou, mlha za mnou...

Z ranní cesty do práce. Vlastně i z té odpolední, už pár dní v tom není rozdíl. Mlha se drží, covid se drží... takže si to musíme co? Přesně!

Zatím je ještě na jiném místě a v jiné podobě, ale já už ho vidím naprosto přesně. Napůl skleník, napůl zimní zahrada, uvnitř dlažba, pracovní stolek  do "L", spousta kytek okolo a stará židle na kávičku... Malé (i když tohle je velká) radosti.