...jsme tenhle týden vzali resty za poslední měsíc. Narozeniny, svátky, nákupy, sem tam něco doma nebo u mamky. I na kousek výšivky došlo, tak sláva!, snad se zase postupně začnu probouzet.
Už by to chtělo.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4úhly
Jestli se chci někdy někam vrátit, pak je to tohle místo. Víkend strávený uprostřed ovocného sadu, kde ne lišky, ale ovečky dávají dobrou no...
-
Ze záhonu na mě vykoukly květy čemeřice. Radost, jako bych vyhrála milion. Stejně jako když se zbarví nebe a já ho stihnu vyfotit dřív, ne... -
Cukroví je hotové. Cukroví chutná. Cukroví mizí. Týden do Vánoc a minimálně třetina už je fuč. Musím ale souhlasit - nejlepší je prostě vž... -
Pro mě asi jeden z nejhezčích měsíců, naplněný rodinou, přáteli a (ne)malými radostmi... ♥
Aj ja som vyriešila resty, aj Ikeu, aj návštevu u našich po rokoch (čo nás neprijímali kvôli Milovi):-)
OdpovědětVymazat...tak snad už je všechno, jak má být. Moc vám to přeju ♥
VymazatKati, ďakujem, hneď som si to tu prečítala:-)
VymazatStále zvažujem, či to u mňa napíšem, ako to bolo zlé a ťažké s našimi rodinami, ale na otcovdome som to spomínala:
moji rodičia neprijímali moju vieru, môjho muža, staršiu dcéru, oboch kvôli ešte vtedy nediagnostikovanému autizmu a psychotickú chorobu, tú vôbec, hoci je v rodine na oboch stranách a svokor bol autista, množstvo detí, a nakoniec Mila, kvôli tomu ma aj zavrhli a nie raz!
Ja som bola tá, čo som im odpúšťala, dokonca aj to, čo som v detstve zažila a čo oni vytesnili, ale až teraz, po toľkom zle ma moji rodičia už len dojímajú svojou starobou a samotou.
Milo je u nás nielen preto, že mu najstaršia ,,vyšliapala,, cestu k nám, ale aj preto, že sme boli s mužom tiež v detstve opustení, neprijatí, zneužití, týraní...
Prepáč, píšem to sem, predsa len moji možno budú pozerať aspoň fotky na mojom blogu a mohli by to zbadať v komentároch...
Naďa napríklad úplne odmieta moje blogovanie, nie mojou vinou sa prevalil jej autizmus...
Ďakujem Ti, Alena
PS: Naozaj chcem o tom písať na blogu, ale tak aby to ľudí nerozrušilo, ale blažilo:-)
Ali, jdeš správnou cestou, přijímáš život takový, jaký je a neopakuješ chyby svých rodičů, kteří možná sami neměli šťastný život a proto Ti neuměli dát pěkné dětství. Oni to neuměli změnit, ale Ty už ano, a to je obrovská síla tohle zvládnout. I když to není vždycky jednoduché, vím...
VymazatNemali a presiahlo ich to...vnímam to už teraz s nehou a prijímam to len vďaka Bohu, obrátila som sa na štúdiu fyziky:-), dokonca ma Boh pre to (a pre Ňu)scitlivel na zranenia a inakosť iných, aj tak je moje povolanie nechať na sebe ,,vyzúriť toho zlého,, v ľuďoch a nielen blízkych a ani teraz to neprestáva...istotu mám len v uistení od Boha, že to vedie k večnému životu s Ním:-)
VymazatVďaka, pohládzam, požehnávam srdcom, objímam a prepáč za otvorenosť, patrí to na blog, ale tam mi to nejak nejde:-)
Probudila jsi se dost dobře:-))))
OdpovědětVymazatDort úžasný a baví mě chlapi na nákupech:-)))) Oni ty nákupy obzvlášť rádi,viď?
No jéje! Naštěstí jsme tentokrát spojili příjemné s užitečným a dali si v Ikea sraz s Márou, který v Praze žije. Takže jsme toho víc namluvili, vypili a snědli, než nakoupili :)
Vymazat