Stejný cíl, stejná trasa, les plný pomněnek a batohy plné zásob. Dospělí zůstávají, starší děti dávno prchly, mladší překvapují a stále sdílí tuhle tradici s nadšením. A my jsme za to rádi. Náš každoroční májový piknik pod Kunětickou horou. Letos... pokolikáté že už?
Kačko, tak to jste určitě ujeli víc než 20 km:-) Protože... Před x lety jsem jela vlakem a spolucestující se spolu bavili... Kkdyž jedeme dál než 20 km, tak musí být řízky:-) Tenkrát jsem se tomu hrozně smála, ale je fakt, že na delší výlety si také děláme řízečky. Moc zdravím z Olomouce, Ester
krásné setkání,Sv.
OdpovědětVymazatKačko, tak to jste určitě ujeli víc než 20 km:-) Protože... Před x lety jsem jela vlakem a spolucestující se spolu bavili... Kkdyž jedeme dál než 20 km, tak musí být řízky:-) Tenkrát jsem se tomu hrozně smála, ale je fakt, že na delší výlety si také děláme řízečky. Moc zdravím z Olomouce, Ester
OdpovědětVymazatJe to tak, trasa dlouhá a hospůdky letos zavřené, takže rozkaz zněl jasně :) Mějte se krásně, Ester, taky moc zdravím
VymazatJóoooo to máte krásnou jarní tradici))))
OdpovědětVymazatTakové akce jsou vždycky nej.
To jsou.. jen je děsný, jak strašně to letí. Když jsme vyrazili poprvé, starší děti seděly ještě na sedátkách vpředu :)
Vymazat