Ale dny to byly krásný.
Stejně jako všechno, co teď příroda nabízí...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Lednové resumé
Ze záhonu na mě vykoukly květy čemeřice. Radost, jako bych vyhrála milion. Stejně jako když se zbarví nebe a já ho stihnu "cvaknout...
-
Cukroví je hotové. Cukroví chutná. Cukroví mizí. Týden do Vánoc a minimálně třetina už je fuč. Musím ale souhlasit - nejlepší je prostě vž... -
Jeden z restů zase o kousek blíž k cíli, díky bouřkám zalito, upečeno. Jak málo někdy stačí ke štěstí...
Řepka 🌞, vadí mi, ale připomíná mi dětství v Polabí. Když kvete je to nádhera.
OdpovědětVymazatPavel
Já vím, jak to s ní je.... ale to žluté moře mě vždycky dostane.
VymazatKatko, ta kytice je nááádherná. Přesně můj šálek :-)
OdpovědětVymazatJitka
Jé, to mě těšî. Byla to taková všehochuť ze zbytku frésií, pomněnek ze zahrady, libečku a oregána :)
VymazatLazy jsem i já....prokrastinace je fakt nakažlivá. Ale kdy jindy lenošit když ne teď ???))))
OdpovědětVymazatTak ať se válečka daří !!!
Řekl bych, že to mím skoro podobné jako vy. I když je takový ten líný den, tak se snažím něco dělat. Třeba něco, co delší dobu odkládám. V sobotu jsem třeba kontroloval plynové potrubí v bytě, aby nám nehrozil únik plynu. Ono je to věc, která se nějakým způsobem pořád oddaluje, nechce se do toho, ale když to jde, tak to trvá jenom pár minut.
OdpovědětVymazat