středa 9. října 2019

Ukládám si sem...











...Toničku, jak dospává protoulané léto,
malého Káju, lásku jedenapůlroční,
narozeninovou kytici, která pořád "drží" a dělá mi radost, 
chuť na dýňovou polévku, na novou výšivku, 
svoje tajnosti, chmury, obavy... 
Sebe si ukládám.
Abych nezapomněla.
Abych měla jasno...
v

6 komentářů:

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)

Mažu (se s tím)

Cukroví je hotové. Cukroví chutná. Cukroví mizí.  Týden do Vánoc a minimálně třetina už je fuč.  Musím ale souhlasit - nejlepší je prostě vž...

  • Ups!
      Ještě že jsem je šla schovat, aby se hned nesnědly :))))
  • Abych měla jednou jasno
    80, 72, 21, les, doma, práce, další artroskopie, knížky, Tonda, pokojovky, skleník... Leden. Asi tak :)
  • Z kuchyně, terasy i zahrady
    Jeden z restů zase o kousek blíž k cíli, díky bouřkám zalito, upečeno. Jak málo někdy stačí ke štěstí...