středa 9. října 2019

Ukládám si sem...











...Toničku, jak dospává protoulané léto,
malého Káju, lásku jedenapůlroční,
narozeninovou kytici, která pořád "drží" a dělá mi radost, 
chuť na dýňovou polévku, na novou výšivku, 
svoje tajnosti, chmury, obavy... 
Sebe si ukládám.
Abych nezapomněla.
Abych měla jasno...
v

6 komentářů:

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)

A zase ty Krkonoše

To se to šlape, když je pořád tak krásně... Z Černého Dolu přes Tetřeví Boudy, Liščí louku, Hnědý vrch a Zahrádky do Pece p. Sněžkou