Měli jsme strach, že to nestihneme. A že nebude jasno. Ale dali jsme to. A bylo jasno! :)
Východ slunce na Sněžce, září 2014
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
A zase měsíc fuč
Nejradši mířím z práce rovnou domů a v domácích hadrech si to užívám doma. Teda alespoň ty poslední dny, kdy ve mně věčná tma a pohled na ho...
-
Ze záhonu na mě vykoukly květy čemeřice. Radost, jako bych vyhrála milion. Stejně jako když se zbarví nebe a já ho stihnu vyfotit dřív, ne... -
Jestli se chci někdy někam vrátit, pak je to tohle místo. Víkend strávený uprostřed ovocného sadu, kde ne lišky, ale ovečky dávají dobrou no... -
Asi tak. Hodně toho bylo. To abych se z toho přechodu z léta do plískanic (i z toho druhého) nezbláznila :)
Žádné komentáře:
Okomentovat