Nejradši mířím z práce rovnou domů a v domácích hadrech si to užívám doma. Teda alespoň ty poslední dny, kdy ve mně věčná tma a pohled na holé stromy nevyvolává zrovna ty nejlepší pocity. Ale i tak bylo v tom list(opadavém) měsíci spousta chvil, které mi ho zpříjemnily a kdy jsem ho vzala na milost. Nakonec, nic jiného s tím člověk stejně nezmůže, že jo. :)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
A zase měsíc fuč
Nejradši mířím z práce rovnou domů a v domácích hadrech si to užívám doma. Teda alespoň ty poslední dny, kdy ve mně věčná tma a pohled na ho...
-
Cukroví je hotové. Cukroví chutná. Cukroví mizí. Týden do Vánoc a minimálně třetina už je fuč. Musím ale souhlasit - nejlepší je prostě vž...
-
Ze záhonu na mě vykoukly květy čemeřice. Radost, jako bych vyhrála milion. Stejně jako když se zbarví nebe a já ho stihnu vyfotit dřív, ne...
-
Jestli se chci někdy někam vrátit, pak je to tohle místo. Víkend strávený uprostřed ovocného sadu, kde ne lišky, ale ovečky dávají dobrou no...




























Mám listopad nejméně ze všech měsíců ráda, ale zase až tak hrozné to není. Vždycky je něco, čím si ty tmavé dny zpestřím. A jak vidím, máš to taky tak.
OdpovědětVymazatOno to jinak nejde. To by člověk byl sám proti sobě :-)
Ráda jsem si zase Tvoje fotky prohlédla.
Měj se hezky !
Hanka