pondělí 15. února 2021

Mrazivě, ospale, voňavě














a s hlavou plnou plánů.
Potřebuju se těšit. Na něco, z něčeho nebo jen tak.
A tak plánuju a sním... 
(a občas sním i za dva, jak říkával pan Horníček)  :)


13 komentářů:

  1. Joooo svět je ještě v pořádku. Nebo si ho prostě uděláme ))) a sníme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně. A jaký si ho uděláme, takový ho budem mít :)

      Vymazat
  2. Katko, krásné fotky zimní krajiny. I ty ostatní. Těšení je důležité, taky to mám tak. Zdraví Lenka

    OdpovědětVymazat
  3. Tou jsou nádherné fotografie. Každá osobitá a vypovídající. A vlastně, pořád se něco děje... i když se třeba zdá jeden den stejný jako druhý.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak, a zaplaťbůh za ty obyčejné a kolikrát "samozřejmé" věci... ne vždycky to tak musí být. Moc zdravím a děkuju za milá slova

      Vymazat
  4. Nádherný a spokojený kočičák ♥

    OdpovědětVymazat
  5. Tož, já bych si to tak ráda udělala dle svého a pořád to drhne.
    Ale..
    Dnes jsem si rozbila hubu / líp to nejde napsat/, uklouzla jsem na mokré trávě. Byla jsem celá od bahna, od hlavy až k patě, ale nohy mám celé. Ten nahoře se zase nadřel :)
    Těším se na tvé fotky, malují mi na duši srdíčka, hvězdičky a občas mňoukají.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vydrž Prťka, vydrž! Brzy si to budeš piplat v novém, už se těším na tvoje "zprávy z domova". A ze zahrady, samozřejmě.
      Takže už žádné pády, povolují se jen vzlety!!

      Vymazat
  6. Taky sním, těším se a žiju :-).
    Hezké fotky!
    Hanka

    OdpovědětVymazat

Podkrkonoší, mravenci a bledule

Mraky mravenišť, mraky bledulí a mraky nad hlavou.  Z Mostku na Zvičinu a zpátky do Bílé Třemešné. A  celou cestu Krkonoše jako na dlani...