středa 9. října 2019

Ukládám si sem...











...Toničku, jak dospává protoulané léto,
malého Káju, lásku jedenapůlroční,
narozeninovou kytici, která pořád "drží" a dělá mi radost, 
chuť na dýňovou polévku, na novou výšivku, 
svoje tajnosti, chmury, obavy... 
Sebe si ukládám.
Abych nezapomněla.
Abych měla jasno...
v

6 komentářů:

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)

Z posledních dnů

Děje se teď tolik příjemných věcí... a přitom se vlastně skoro nic neděje. T akový ten osvobozující stav, kdy stačí jen vnímat a užívat si, ...

  • Mažu (se s tím)
    Cukroví je hotové. Cukroví chutná. Cukroví mizí.  Týden do Vánoc a minimálně třetina už je fuč.  Musím ale souhlasit - nejlepší je prostě vž...
  • Lednové resumé
    Ze záhonu na mě vykoukly květy čemeřice. Radost, jako bych vyhrála milion.  Stejně jako když  se zbarví nebe a já ho stihnu vyfotit dřív, ne...
  • Naplněné září
    Pro mě asi jeden z nejhezčích měsíců, naplněný rodinou, přáteli a (ne)malými radostmi... ♥