neděle 3. února 2019

Všehochuť
















Počasí jako na houpačce. Chvilku mráz, další den déšť, večer pak sníh, který do rána roztaje...
Ale čemeřice si v tom zjevně lebedí, jak na ni koukám :)

Můj nový úlovek, ze kterého mám radost. Originál filmový plakát z roku '81, ilustrovaný Adolfem Bornem.
A ještě koleje. A vlaky. První nástupiště se sochou Nicholase Wintona s dětmi. Pražské hlavní nádraží, cestou domů z vinohradského divadla.

5 komentářů:

  1. Týjooooo.... ty nádražní fotky....zajímavé , to by mě vůbec nenapadlo fotit.
    Jo a ten plakát Wow :)
    Tak krásný únor ... já byla dneska po sto letech s Lolinkou sáňkovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nádraží a vlaky jsou moje slabost, asi že mi připomínají dětstvi. S našima jsme jinak necestovali a kolikrát to byl opravdu zážitek :)
      Hezký večer a zimní radovánky s Loli,
      K.

      Vymazat
  2. Kačko, v tom filmu hrála hlavní roli moje paní zubařka, ke které jsem chodila jako malá holka:-) Do Prahy jedu v polovině února. Těším se. Zdravím z Olomouce, Ester

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snad nehrála Kateřinu Krásnou z Krabonoše? Ten svět je opravdu samé překvapení :)
      Moc Vás zdravím, Ester, a užijte si Prahu!
      K.


      Vymazat
    2. Ano, přesně tuhle roli hrála:-)

      Vymazat

Podkrkonoší, mravenci a bledule

Mraky mravenišť, mraky bledulí a mraky nad hlavou.  Z Mostku na Zvičinu a zpátky do Bílé Třemešné. A  celou cestu Krkonoše jako na dlani...