Škoda, že to vždycky tak rychle uteče...
Hradecké jižní terasy
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
-
Ze záhonu na mě vykoukly květy čemeřice. Radost, jako bych vyhrála milion. Stejně jako když se zbarví nebe a já ho stihnu vyfotit dřív, ne... -
Asi tak. Hodně toho bylo. To abych se z toho přechodu z léta do plískanic (i z toho druhého) nezbláznila :) -
Jestli se chci někdy někam vrátit, pak je to tohle místo. Víkend strávený uprostřed ovocného sadu, kde ne lišky, ale ovečky dávají dobrou no...
Žádné komentáře:
Okomentovat